Zástupci z více než 100 zemí se od čtvrtka účastní setkání, jehož cílem je uvolnit miliardy dolarů z veřejných a soukromých peněz, které jsou nezbytné pro energetickou transformaci a adaptaci zemí ohrožených změnou klimatu.
PUBLICITA
Jednání se účastní téměř 40 hlav států a vlád, včetně brazilského prezidenta Luize Inácio Lula da Silva, jakož i zástupci občanské společnosti a vedoucí představitelé regionálních rozvojových bank.
Úkolem je modernizovat roli multilaterálních institucí, jako je Světová banka (SB) a Mezinárodní měnový fond (MMF), které se podle výkřiku jižních zemí musí plně orientovat na jejich potřeby v boji proti změně klimatu. , boj proti chudobě, lidský rozvoj a ochrana biologické rozmanitosti.
Mezi nejzranitelnějšími zeměmi, seskupenými do skupiny V20 (složené z 58 zemí), se však po sérii promevyspělé národy nesplňují.
PUBLICITA
Keňský prezident William Ruto agentuře AFP řekl, že se schůzky zúčastnil „ne proto, aby žádal o pomoc“ bohaté země, ale spíše proto, aby dosáhl reformy globální finanční architektury, která umožňuje rozvojovým zemím „účastnit se řešení“.
Mezi možná opatření patří odpuštění dluhů, rozšíření úvěrové kapacity mnohostranných finančních organizací, mobilizace soukromého sektoru a nový daňový systém.
V otázce dluhu byla ve čtvrtek oznámena určitá gesta.
PUBLICITA
Věřitelské země Zambie souhlasily s restrukturalizací 6,3 miliardy dolarů dluhu africké země, která v roce 2020 vyhlásila moratorium.
A Světová banka uvedla, že přijme nové „nástroje, jako je nabídka pozastavení plateb dluhů“ v případě katastrof.
MMF oznámil, že dosáhl svého cíle přerozdělit 100 miliard dolarů ve zvláštních právech čerpání promechudým zemím na rozvoj a změnu klimatu.
PUBLICITA
Investice "Marshallův plán"
„Klimatická krize implikuje velký globální Marshallův investiční plán“ založený na zdanění finančních transakcí a „výměně dluhu za opatření v oblasti klimatu“, řekl ve čtvrtek kolumbijský prezident Gustavo Petro.
Daň z finančních transakcí je něco, co se na pařížské schůzce velmi obtížně zavádí, ale francouzské předsednictví se domnívá, že existuje manévrovací prostor pro prosazení daně z uhlíkových emisí z námořní dopravy.
V tomto smyslu francouzský prezident Emmanuel Macron tento pátek vyzval k „mobilizaci“ za přijetí mezinárodních daní z finančních transakcí, letenek a námořní dopravy s cílem financovat boj proti chudobě a změně klimatu.
PUBLICITA
Francie vyjádřila naději, že letos bude promeZávazek bohatých zemí přispívat 100 miliardami dolarů ročně rozvojovým zemím na pomoc v boji proti změně klimatu je konečně splněn.
Částka promepřijatá v roce 2009, která by byla splněna o tři roky později oproti očekávanému termínu 2020 a která musí být certifikována OECD.
Lula s Macronem
Pařížské jednání je také poznamenáno několika bilaterálními jednáními.
Prezident Lula se ve čtvrtek sešel čtyřikrát, s prezidenty Jižní Afriky a Kuby Cyrilem Ramaphosou a Miguelem Díaz-Canelem, s předsedou vlády Haiti Arielem Henrym a s předsedou příštího summitu klimatického výboru OSN (COP28 ), Sultan al Jaber, ze Spojených arabských emirátů.
Po skončení pařížské schůzky Lula poobědvá s Macronem v Elysejském paláci, kde bude mluvit o ratifikaci dohody mezi EU a Mercosurem.
Jednání, na které Macron dorazí pod tlakem francouzských farmářů, kteří požadují „pevné a definitivní ne“ dohodě v jejím současném formátu z důvodů environmentální a zdravotní regulace. Zároveň Lula promehájíte zájmy brazilského zemědělství.
(S AFP)
