psychoterapeutický odborník, který si při konzultaci dělá poznámky

Datasus přináší maximální varování pro duševní zdraví v Brazílii

Strach, stres, úzkost. Posledních deset let mělo nepopiratelný dopad na duševní zdraví Brazilců a podle údajů DataSus se v tomto období zdvojnásobily záznamy o sebevraždách. Přečtěte si více.

Za posledních deset let v Brazílii počet úmrtí v důsledku sebepoškozování zdvojnásobil ze zhruba 7 tisíc na 14 tisíc, nepočítaje podhlášené. Údaje odpovídají jednomu sebevražednému incidentu každou hodinu v zemi. V letošním roce nárůst případů převyšuje počet úmrtí v důsledku HIV nebo motocyklových nehod a odráží nárůst zranitelnosti duševního zdraví v Brazílii.

PUBLICITA

Brazilské město s historicky nejvyšším nárůstem sebevražd je Venâncio Aires v Rio Grande do Sul, stát, který je také ve srovnání před ostatními. Data byla shromážděna společností DataSus.

Přestože nárůst nekopíruje celosvětový průměr, Latinská Amerika vykazuje stejný brazilský trendThe. Úroveň příjmů každého území přímo souvisí s dostupností péče pro lidi v psychické tísni a/nebo s duševní poruchou.

Dnes jsou na zdraví věnována pouze 2 % vnitrostátních rozpočtů na zdravotnictví a méně než 1 % veškeré mezinárodní pomoci duševní. Kromě toho pouze 12 % lidí trpících psychózou v zemích s nízkými příjmy dostává péči o duševní zdraví zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO). Investice do této oblasti zdraví však vede k ekonomickému růstu, podle účetní jednotky.

PUBLICITA

Překrytí pandemie

Druhý OMSPandemie Covid-19 vyvolala celosvětový nárůst prevalence úzkosti a deprese o 25 %. V červnu tohoto roku také organizace upoutal pozornost zemí věnovat této problematice větší pozornost, především prostřednictvím investic.

Faktory jako např strach z infekce, smutek, utrpení a starosti finanční problémy byly uváděny jako stresory, které vedou k rozvoji nebo zhoršení nemocí. Mezi mladý, dopad byl ještě větší a vedl k „neúměrnému riziku sebevražedného chování a sebepoškozování“. Ženy byly zasaženy intenzivněji.

Upozornění na práci

Výzkum provedený Isma-BR (Mezinárodní asociace pro zvládání stresu v Brazílii) dospěl k závěru, že pouze 30 % brazilských pracovníků má emocionální, fyzické nebo duševní podmínky, aby mohli pokračovat v práci, aniž by dosáhli vyčerpání. V roce 2019 byla Brazílie klasifikována jako země s největším podílem aktivních občanů, kteří trpěli chronický pracovní stres, příznaky „syndromu vyhoření“. Na seznamu byly také země jako Spojené státy, Indie a Singapur.

PUBLICITA

Doporučená fotografie: Freepik

Curto Kurátorství

posunout nahoru