Nositel Nobelovy ceny za mír byl běloruským soudem odsouzen k 10 letům vězení

Ales Bialiatski (2021), zatčený v červenci 60, získal koncem loňského roku Nobelovu cenu za mír za obranu lidských práv. O cenu se podělil s ruskou nevládní organizací Memorial a ukrajinskou organizací Centrum pro občanské svobody.

Ruská Nobelova cena za mír odsuzuje Putinovu „nesmyslnou a zločinnou válku“

Prezident Memorial, ruské nevládní organizace, která získala Nobelovu cenu za mír, odsoudil tuto sobotu (10) „nesmyslnou a zločinnou válku“ ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině. Prestižní pocty se mu dostalo v Oslu na ceremoniálu, který také udělil Nobelovu cenu míru běloruskému aktivistovi a ukrajinské organizaci.

Aktivista založil a několik let vedl Viasnu, hlavní lidskoprávní organizaci v autoritářské zemi, kterou od roku 1994 řídí Lukašenko.

Během demonstrací v roce 2020 sehrála nevládní organizace klíčovou roli při dokumentování represivních opatření a zatýkání demonstrantů.

Další dva odsouzení aktivisté byli podle nevládní organizace obviněni z financování „činností, které závažně narušují veřejný pořádek“. Čtvrtý obžalovaný, Dmitri Solovjev, souzený v nepřítomnosti po útěku do Polska, byl odsouzen k osmi letům vězení. Všichni byli také odsouzeni k zaplacení pokuty ve výši 70 tisíc dolarů.

“Ostudná nespravedlnost”

Vůdkyně běloruské opozice Svetlana Tichanovskaja odsouzení kritizovala. "Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom bojovali proti této hanebné nespravedlnosti," napsal na Twitteru.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baebock označila proces za „frašku“ a zdůraznila, že obžalovaní byli odsouzeni za „oddanost právům, důstojnosti a svobodě lidí v Bělorusku“.

Polská vláda považovala odsouzení za „skandální“.

Pronásledování

Bialiatski strávil v Bělorusku v letech 2011 až 2014 téměř tři roky ve vězení po dalším procesu, který byl odsouzen jako politik.

K 1. březnu mělo Bělorusko podle Viasny 1.461 politických vězňů.

Západní země schválily několik balíčků sankcí proti Bělorusku za potlačení protestů v roce 2020, ale režim má stále neústupnou podporu Ruska.

Bělorusko souhlasilo, že bude sloužit jako týlová základna pro ruské jednotky v konfliktu na Ukrajině. Minská armáda se ale zatím bojů přímo neúčastnila.

(Zdroj: AFP)