Méně než měsíc před summitem se zdá, že konsensus je stále vzdálený a žádné body nebyly vyřešeny, v situaci, která vyvolává obavy z neúspěchu, zejména u litevských vůdců, hostitelů setkání.
PUBLICITA
V Oslu se diskuse zaměřují na bezpečnostní záruky, které může NATO Ukrajině nabídnout, dokud se členství v transatlantickém bloku nestane realitou.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg bagatelizoval skutečnost, že nebylo dosaženo porozumění, a tvrdil, že šlo o „neformální setkání“. Nebyla přijata žádná rozhodnutí, ale měli jsme upřímnou výměnu názorů, abychom dosáhli konsensu.“
"Nevíme, kdy válka skončí, ale musíme zajistit, aby byla přijata důvěryhodná opatření k zajištění bezpečnosti Ukrajiny v budoucnu," dodal.
PUBLICITA
"Podrobnosti o tom, jak to bude provedeno, a typ mechanismů budou stále předmětem rozhodnutí," připustil.
Hlavní člen NATO, Spojené státy, je v současnosti proti tomu, aby aliance poskytovala takové záruky Ukrajině, řekl agentuře AFP ministr, který požádal o anonymitu.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken se na tiskové konferenci tématu vyhnul.
PUBLICITA
Prioritou USA je nyní posílit schopnosti Ukrajiny, „aby až [ruská] agrese skončí, měli Ukrajinci v případě potřeby odstrašující schopnost se bránit,“ řekl Blinken.
Americký představitel připomněl, že NATO má 31 členských zemí a že rozhodnutí jsou přijímána jednomyslně.
Stoltenberg zase zdůraznil, že „nejdůležitější věcí v tuto chvíli je náš závazek pomoci Ukrajině bránit se a získat zpět její území“.
PUBLICITA
Nedávno NATO nabídlo tyto záruky Švédsku, zemi, která formálně požádala o členství, ale čelí vetu od jiného ústředního hráče v alianci, Turecka.
Ukrajina se mezitím neobtěžuje skrývat svá obrovská očekávání.
Ukrajinský prezident Volodimir Zelenskyj tento čtvrtek zvýšil tlak v Moldavsku a prohlásil, že „každá pochybnost, kterou v Evropě vyjádříme, je příkop, který se Rusko pokusí obsadit“.
PUBLICITA
Šéf lucemburské diplomacie Jean Asselborn dnes také poznamenal, že „NATO bude mít 75 let a žádná země se nikdy nepřipojila uprostřed ozbrojeného konfliktu, protože by to mohlo vést k použití článku V.
Pokud se tak stane, budeme čelit „válce mezi NATO a Ruskem“.
Renovace a úroveň výdajů
Setkání v Oslu čelí dalším extrémně choulostivým otázkám, jako je turecké veto přistoupení Švédska, možné obnovení Stoltenbergova mandátu a výše vojenských výdajů.
Čtyřiašedesátiletému Norovi, který byl v roce 2014 jmenován generálním tajemníkem NATO, byl již třikrát obnoven mandát. Jeho nástupcem musí být Evropan a několik zemí EU chce, aby byla jmenována žena.
Prezident Spojených států Joe Biden, který bude mít poslední slovo, přijme 5. června dánskou premiérku Mette Frederiksenovou, potenciální kandidátku.
Stoltenberg mezitím ve čtvrtek oznámil, že „v blízké budoucnosti“ navštíví Turecko, aby projednal s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem veto země ohledně členství Švédska v NATO.
"Jsem si jistý, že Švédsko bude členem (NATO) a pracujeme na tom, aby se tak stalo co nejrychleji," řekl ve čtvrtek.
Složitá otázka vojenských výdajů je dalším tématem, o kterém se bude v Oslu diskutovat. Pro rok 2024, spojenci promeMuseli vyčlenit 2 % HDP každé země na obranu, ale ve Vilniusu jde o to, aby tato 2 % nebyla maximální, ale minimální spodní hranicí.
Cíle dosáhlo pouze sedm zemí a Dánsko zdaleka neplní svou část společného úsilí.
Čtěte také:
* Text tohoto článku byl částečně generován nástroji umělé inteligence, nejmodernějšími jazykovými modely, které pomáhají při přípravě, kontrole, překladu a sumarizaci textů. Textové položky byly vytvořeny Curto Ke zlepšení konečného obsahu byly použity novinky a odpovědi z nástrojů AI.
Je důležité zdůraznit, že nástroje AI jsou pouze nástroje a konečnou odpovědnost za publikovaný obsah nese společnost Curto Zprávy. Odpovědným a etickým používáním těchto nástrojů je naším cílem rozšířit možnosti komunikace a demokratizovat přístup ke kvalitním informacím. 🤖
