8. srpna 1956 dorazil do Santos plachý a křehký 15letý chlapec. O necelé dva roky později dal Pelé Brazílii první mistrovství světa. Uprostřed dospívání se zrodil mýtus.
PUBLICITA
Vše začalo 500 km od přístavního města v Bauru. Právě tam, ve vnitrozemí státu São Paulo, vyrostl Edson Arantes do Nascimento. Narodil se 23. října 1940 v Três Corações, Minas Gerais.
Pelé byl vychován Donou Celeste a Dondinhem, bývalým hráčem, který opustil profesionální fotbal v mladém věku kvůli zranění kolena.
Legenda praví, tedy sám „král“, který viděl svého otce plakat ve finále mistrovství světa v roce 1950, kdy Uruguay uprostřed Maracanã porazila Brazílii 2:1. Aby ho utěšil, malý Dico – jak mu tehdy říkali – promepatří mu, že jednoho dne vyhraje mistrovství světa...
PUBLICITA
Mezitím zdokonaloval svou techniku v nahých klubech a malých klubech.
Ve svém prvním zápase s týmem Radiun vstřelil osm gólů, které nadchly městskou amatérskou fotbalovou ligu. Jak říká novinář Luiz Carlos Cordeiro ve své knize „Pelé de Bauru“ (1997), Liga mu zakázala procházet středem pole... aby turnaj neukončil!
Bauru AC (BAC), městský velkoklub, začlenil zázračné dítě do svého mládežnického týmu, kde tento nutkavý střelec strávil několik let.
PUBLICITA
První zápas, první gól
Trenér BAC Waldemar de Brito, bývalý hráč, který hrál na mistrovství světa v roce 1934, věřil v chlapcovo povolání ke střílení gólů a jeho rychlé driblování neobvyklou technikou. Jeho talent byl tak velký, že ho vzali do Santosu, aby v tak mladém věku podepsal profesionální smlouvu.
Zdrženlivý, vážný, talentovaný, ale velmi pracovitý mladý útočník debutoval 7. září 1956 v přátelském utkání proti Corinthians de Santo André (7-1), pouhý měsíc po svém příchodu. Do druhého poločasu vstoupil a vstřelil branku.
V juniorce k němu ale míč nešetřil: v rozhodujícím utkání soutěže, v níž jeho tým skončil na druhém místě, propálil penaltu.
PUBLICITA
Zklamaný napsal svým rodičům podle biografie Alaina Fontana „Král Pelé“: „Vím, že nikdy nebudu skvělý hráč. Pro tuto kariéru jsem se nenarodil. To se právě ukázalo."
Odhodlaný se však definitivně připojil k profesionálnímu týmu v lednu 1957. Nováček se ale zúčastnil devíti po sobě jdoucích zápasů, aniž by vstřelil branky, což byl jeho nejhorší výkon v jeho 18leté kariéře v Santosu.
První čtyři měsíce byly těžké, s pouhými 6 góly ve 21 zápasech.
PUBLICITA
15 května 1957
Přichází 15. květen 1957: Pelé se stává zprávou a konečně se odhaluje: na stadionu Morumbi Santos poráží Palmeiras 3:0 dvěma góly teenagera.
První byl senzační, křížný kop, který nadchnul tisk v São Paulu. Jeho jméno se začalo objevovat v novinách. Měsíc poté, co se tento fenomén projevil v São Paulu, je řada na místních, aby si pochutnali na zázračném dítěti.
Pelé dává dva góly proti Belenenses (6-1). Tisk v Riu je ohromen. Silvio Pirillo, skaut týmu, mu začne věnovat pozornost a myslí na mistrovství světa 1958 ve Švédsku.
A všechno se začne dít rychle: 7. července Pelé oblékne dres 'canarinho' na Maracanã v přátelském výhře Argentiny (2:1), ale mladý náhradník vstřelil vyrovnání. O tři dny později, v odvetě v Pacaembu a poprvé startující, skóroval ve vítězství 2:0.
Příběh budoucího a teprve trojnásobného mistra světa pokračuje ve svém kurzu.
Na konci roku 1957 byl zrod fenoménu potvrzen: Pelé skončil jako nejlepší střelec v Campeonato Paulista. Jak připomněl na webu Santos, „na svém prvním šampionátu jsem dal 36 gólů (ve 29 zápasech včetně přípravných zápasů). Pro chlapce ve věku 16, 17 let to byl skvělý výkon.“
Zdroj: AFP
Viz také:
