Každý z vítězů „provedl inovativní experimenty využívající kvantově provázané stavy, ve kterých se dvě částice chovají jako jednotka, i když jsou odděleny“, zdůraznil Nobelova komise. Výsledky práce „vydláždily cestu novým technologiím založeným na kvantových informacích“.
PUBLICITA
"Je stále jasnější, že se objevuje nový typ kvantové technologie," uvedl v prohlášení Anders Irback, předseda Nobelova výboru pro fyziku. Clauser, výzkumný fyzik působící v Kalifornii, a Aspect, profesor na univerzitě Paris-Sacay, byli oceněni za svůj pokrok v práci Johna Stewarta Bella, který v 1960. letech „rozvinul matematickou nerovnost, která nese jeho jméno“.
Teleportace
Zeilinger, profesor fyziky na Vídeňské univerzitě, řekl, že neočekával, že mu cenu udělí. "Byl jsem velmi překvapen, že jsem dostal hovor," řekl. Rakouský vědec byl oceněn za svou práci na „kvantové teleportaci, která umožňuje přesunout kvantový stav z jedné částice na druhou na dálku“, uvedla porota.
"Není to jako ve filmech 'Star Trek' nebo něco podobného," řekl Zeilinger. "Jde ale o to, že pomocí zapletení můžete přenést všechny informace, které objekt nese, na nějaké jiné místo, kde je objekt rekonstituován," vysvětlil.
PUBLICITA
Tito tři, kteří si rozdělí částku 10 milionů švédských korun, přibližně 901 tisíc dolarů, převezmou cenu od krále Carla XVI. Gustafa na ceremonii ve Stockholmu 10. prosince, v den výročí jeho úmrtí, ke kterému došlo v roce 1896 vědec Alfred Nobel, který cenu vytvořil ve své závěti.
Loni Švédská akademie ocenila Japonce-Američana Syukuro Manabeho a Němce Klause Hasselmanna za práci na fyzikálních modelech klimatických změn a také Itala Giorgia Parisiho za práci na interakci poruch a fluktuací ve fyzikálních systémech.
Od svého vzniku v roce 1901 získaly Nobelovu cenu za fyziku pouze čtyři ženy: Marie Curie (1903), Maria Goeppert Mayer (1963), Donna Strickland (2018) a Andrea Ghez (2020).
PUBLICITA
(S AFP)
