Potraviny ohrožují klimatické katastrofy

„Pokud nebudeme jednat hned, je to jen ochutnávka toho, co přijde,“ říká Mamadou Goita ze skupiny IPES-Food, která spolupracuje s farmářskými organizacemi především v Africe.

Výroba potravin je činnost s významnými emisemi skleníkových plynů a je vysoce vystavena změně klimatu. Některé z těchto dopadů jsou dlouhodobé, například nižší výnosy půdy, oteplování oceánů, sezónní přesuny mezi opylovači a rostlinami nebo nadměrné teplo při zemědělské práci.

Jiné už ale musíme zařadit mezi současné rizikové faktory. Povodně mohou způsobit „náhlou devastaci živobytí a infrastruktury“, vysvětluje Rachel Bezner Kerr, profesorka na Cornell University ve Spojených státech.

Rok 2022 zaznamenává dramatické příklady

Vlna veder ovlivnila plodiny v jižní Asii a sucho zdevastovalo ty v Evropě; záplavy utopily rýžová pole v Nigérii a Číně. Krize postihuje ty nejzranitelnější.

Podle Světového potravinového programu OSN je v Keni, Somálsku a Etiopii asi 22 milionů lidí po čtyřech obdobích dešťů... bez deště ohroženo hladomorem.

V Pákistánu pohltily bezprecedentní monzunové záplavy velké plochy zemědělské půdy.

Povětrnostní katastrofy mohou vést k omezením vývozu, jako jsou ta, která letos zavedla Indie poté, co její sklizeň pšenice utrpěla vlnou veder. Spekulace a energetická krize způsobená válkou na Ukrajině situaci jen zhoršily a zvýšily ceny obilí.

část řešení je peněžní, druhý zahrnuje snižování emisí znečišťujících plynů – protože produkce potravin bude v určitých regionech „nemožná“, pokud oteplování zůstane na současné trajektorii, uvádí IPCC.

Obyvatelé bohatých zemí by zase mohli snížit spotřebu masa a v důsledku toho i používání obilovin jako krmiva pro hospodářská zvířata. V důsledku toho by chov dobytka již nepostupoval na úkor lesů. A všechny země by mohly diverzifikovat svou obvyklou stravu mimo rýži, kukuřici, pšenici a brambory.

Ale tato řešení mají své limity. Dnes neexistují odrůdy obilovin schopné odolat stále častějšímu a ničivějšímu počasí a katastrofám, které sužují planetu.

(S AFP)

Čtěte také:

Z půdy na talíř: jak biopotraviny chrání životní prostředí?

Průzkum, který provedla Brain Intelligence Strategic pro Organic Promotion Association (Organis), ukazuje, že 63 % Brazilců konzumuje biopotraviny. Od roku 2019 se toto procento zvyšuje, s větším přístupem k informacím a kvalifikovanému obsahu na toto téma. Znáte přínos biopotravin pro životní prostředí? A věděli jste, že existují projekty na další usnadnění a rozšíření spotřeby v Brazílii? Ó Curto Novinky vám řeknou!