Druhý den, kdy vůdci vystoupili na pódium COP27 začal silnými projevy Gastona Browna, předsedy vlády Antiguy a Barbudy, a Mackyho Salla, prezidenta Senegalu.
„Financujeme naše vlastní adaptační úsilí, když jsme oběťmi, což znamená, že jsme potrestáni dvakrát, a nejsme připraveni se s tím smířit,“ řekl Macky Sall.
Browne, který hovoří jménem Aliance malých ostrovních států, ve svém projevu zdůraznil téma financování klimatu, varování před skutečností, že 100 miliard USD promedosažené do roku 2020 ještě nejsou realitou. "Budeme neúnavně bojovat za klimatickou spravedlnost, a to i u mezinárodních soudů," řekl.
Stojí za to připomenout, že financování klimatu (neboli financování klimatu) se týká peněz, které budou přiděleny na opatření ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jí.
PUBLICITA
Předseda vlády Antiguy a Barbudy také řekl, že malé ostrovní státy chtějí, aby velké ropné společnosti zaplatily za rostoucí škody způsobené stoupající hladinou moří a změnou klimatu, způsobenou nárůstem zásob uhlíku v atmosféře.
„Ropný a plynárenský průmysl nadále vydělává téměř 3 miliardy dolarů denně na zisku. Je nejvyšší čas, aby tyto společnosti zaplatily globální uhlíkovou daň ze svých zisků jako zdroj financování ztrát a škod. Nehospodární producenti fosilních paliv těžili z vyděračských zisků na úkor lidské civilizace. Zatímco oni profitují, planeta hoří,“ řekl.
Dalším, kdo promluvil toto úterý (8), byl António Costa, premiér Portugalska. Zdůraznil, že zemi se podařilo zmírnit řadu dopadů energetické krize způsobené válkou na Ukrajině díky silným investicím do obnovitelných zdrojů energie.
PUBLICITA
„Portugalsko, které začalo investovat do obnovitelné energie před 15 lety, je příkladem toho, jak investice do přechodu zajišťuje, že jsme bezpečnější před palivovou nouzi,“ řekl.
Costa ve svém projevu hovořil o Brazílii tím, že zdůraznil závazek zvoleného prezidenta Luize Inácio Lula da Silva odstranit odlesňování v Amazonii.
Premiér ostrovní země Tuvalu jako první vyzval na COP27 k uzavření smlouvy o nešíření fosilních paliv.
PUBLICITA
„Oteplující se moře začínají polykat naše země – palec po centimetru. Ale závislost světa na ropě, plynu a uhlí nemůže potopit naše sny pod vlny,“ řekl Natano ve výzvě na summit OSN.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro zdůraznil nedostatek opatření ze strany zemí v posledních letech, a to i přes pokroky ve vědě o klimatu.
„Stále si pamatujeme [klimatický summit v Kodani v roce 2009, stále si pamatujeme policejní brutalitu pouličních zásahů proti sociálním hnutím a to, co se od té doby stalo." Od té doby jsme ztratili spoustu času. Každou hodinu, každý měsíc, každý rok váháme,“ řekl.
PUBLICITA
Toto úterý (8.) to bylo také oznámeno zpráva – zadaná vládami Spojeného království a Egypta – která uvádí, že až do roku 2 bude každý rok potřeba přibližně 2030 biliony USD na pomoc rozvojovým zemím snížit jejich emise skleníkových plynů a vypořádat se s dopady klimatické krize, (Guardian*) Tyto země budou potřebovat peníze, aby přešly od fosilních paliv, investovaly do obnovitelné energie a dalších nízkouhlíkových technologií a vypořádaly se s dopady extrémního počasí.
Dalším projevem, který si zaslouží vyzdvihnutí, byl projev pákistánského premiéra Shebaze Sharifa. Emocionálně vyzval bohatší země, aby pomohly zemím trpícím důsledky klimatické krize. Sharif řekl, že je „teď nebo nikdy“ jednat a že „pro nás neexistuje žádná „planeta B“.
Stojí za to si připomenout ničivé záplavy, které letos zasáhly Pákistán, která postihla 33 milionů lidí a způsobila škody v odhadované výši 40 miliard USD.
PUBLICITA
Na klimatickém summitu vystoupil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zelenskij v online vysílání zdůraznil, že ruská invaze do jeho země způsobila chaos v globálních dodávkách energie, cenách potravin a ukrajinských lesích a prohlásil, že „nemůže existovat účinná klimatická politika bez míru“.
Lídři průmyslově vyspělých zemí pronesli vřelé projevy a oznámili určité balíčky pomoci a financování, ale je malá pravděpodobnost, že s rozpočty pod tlakem rychle rostoucích životních nákladů brzy přijde masivní nárůst pomoci v oblasti klimatu.
Oznámení Nového Zélandu si zaslouží být zde zdůrazněno. Země vyčlenila 20 milionů dolarů do klimatického fondu na půdu a zdroje ztracené rozvojovými zeměmi v důsledku dopadů klimatické krize.
Sledujte rozvrh:
Letos budou debaty rozděleny podle témat takto: po úvodních projevech a setkáních světových lídrů v prvních dnech se ve středu (9.) zaměří na financování klimatu. Ve čtvrtek (10.) se bude diskutovat o tématech souvisejících s vědou na základě dokumentů, jako jsou zprávy IPCC a mládež a budoucí generace. V pátek (11.) je tématem dne dekarbonizace. Sobota (12.) bude věnována debatě o přizpůsobení se klimatu a zemědělství. Následující týden začíná diskusemi o genderu a vodě, 14. Úterý (15.) je dnem, kdy se mluví o občanské společnosti a energetice. 16. dne je tématem biodiverzita a ve čtvrtek 17. klimatická řešení.
Mezinárodní konference Organizace spojených národů (OSN) o změně klimatu – COP27 – začalo minulou neděli (6.) v egyptském letovisku Sharm el-Sheikh. COP je hlavní každoroční událost OSN, jejímž cílem je diskutovat o akcích zaměřených na boj proti změně klimatu.
Čtěte také:
(🚥): může vyžadovat registraci a/nebo podpis
(🇬🇧): obsah v angličtině
(*): obsah v jiných jazycích překládá Google Překladač
