Odlesněná plocha, která odpovídá více než 22 tisícům fotbalových hřišť, vykázala pokles oproti 430 km2 v lednu 2022, za vlády bývalého prezidenta Jaira Bolsonara, uvádí INPE.
PUBLICITA
Během Bolsonarovy administrativy, spojence agrobyznysu popírajícího změnu klimatu, průměrné roční odlesňování v Amazon vzrostly o 75,5 % ve srovnání s předchozí dekádou.
Zmenšení zdevastované oblasti by mohlo být odrazem „obnovení agendy ochrany životního prostředí“, uvedla v prohlášení nevládní organizace zabývající se životním prostředím WWF-Brazílie, i když je stále „příliš brzy mluvit o obrácení trendu“.
„Je nutné urychleně restrukturalizovat Akční plány prevence a kontroly odlesňování a požárů. Je důležité, aby Brazílie retome jeho roli vedoucího postavení v oblasti životního prostředí na mezinárodní scéně,“ zdůraznil Frederico Machado, specialista na ochranu přírody z WWF-Brazílie, který nazval politiku posledních let „anti-environmentální“ a „zločinnou“.
PUBLICITA
Odborníci ujišťují, že odlesňování přímo souvisí s pokrokem velkých farem a chytačů půdy, kteří ničí les, aby chovali dobytek a plantáže.
Prezident Lula, 77 let, promeobnovit programy ochrany životního prostředí, bojovat za splnění cíle nulového nezákonného odlesňování do roku 2030 a zajistit, aby Brazílie přestala být „vyvrhelem“ v otázkách klimatu.
Lula jmenoval na ministerstvo životního prostředí Marinu Silvu, uznávanou ekologickou aktivistku, která měla toto oddělení na starosti v letech 2003 až 2008, kdy se Brazílii podařilo výrazně omezit odlesňování.
PUBLICITA
Ministr v rozhovoru pro AFP připustil, že brazilská environmentální realita je „mnohem horší“, než se očekávalo.
Země je v kontaktu s některými západními mocnostmi, jako je Francie, aby mohly pomoci se zdroji a přidat úsilí Amazonský fond, jehož hlavními dárci jsou Norsko a Německo.
Kromě boje proti odlesňování řeší Lulova vláda ilegální těžbu operací, jejímž cílem je vyhnat vetřelce z území Yanomami, největší domorodé rezervace v zemi, na hranici s Venezuelou.
PUBLICITA
(s AFP)
Čtěte také:
