Obrazový kredit: Canva Pro

Změna klimatu a energetická krize zůstanou i v roce 2023 celosvětově v centru pozornosti

Po roce extrémních klimatických jevů stojí svět před dilematem: bojovat se změnou klimatu, která znamená hlubokou revoluci v lidském způsobu života, nebo pokračovat ve spotřebě hojné a levné energie.

„Ztratili jsme rok,“ posteskl si místopředseda Evropské komise Frans Timmermans po poslední klimatické konferenci OSN (COP27) v Egyptě.

PUBLICITA

Téměř 200 přítomným zemím se po dvou týdnech vyjednávání stěží podařilo dosáhnout dohody o vytvoření reparačního fondu pro nejchudší země, avšak bez jasné částky a časového harmonogramu. „Svět nám zítra nepoděkuje,“ varoval Timmermans na konci konference.

A COP27 neřešil potřebu skončit fosilní paliva (ropa, uhlí nebo plyn). Tento závazek je nezbytný pro dosažení vlastních cílů mezinárodního společenství udržet nárůst teploty planety na maximálně 1,5 °C (Pařížská dohoda).

Teplotní rekordy během léta v Evropě, katastrofické záplavy v Pákistánu a hladomor v afrických oblastech byly ve zprávách po celý rok 2022.

PUBLICITA

„To je bohužel jen začátek: v malém měřítku vidíme, co se nám může stát ve velkém,“ varuje Robert Vautard, ředitel francouzského institutu Pierre-Simon Laplace. Naděje spočívá v urychlení používání obnovitelná energie, tvrdí klimatologové a ekologické organizace.

Energetická kapacita z obnovitelných zdrojů vzroste v příštích pěti letech o 2.400 2025 gigawattů, podle prognóz Mezinárodní energetické agentury (IEA). Tyto alternativní zdroje podle této zprávy do roku XNUMX předčí uhlí jako zdroj elektrické energie.

Ale bližší pohled na data odhaluje znepokojivý obrázek:

  • V Německu, jedné ze zemí nejvíce postižených energetickou krizí způsobenou válkou na Ukrajině, stále 75 % výroby elektřiny závisí na fosilních palivech. Mezi obnovitelnými zdroji je podle oficiálních údajů většinu biomasa (18 %), daleko před sluncem nebo větrem.
  • „Obnovitelná energie je přerušovaná, to je něco, co víme. Samo o sobě to není špatné, ale musíme to přijmout,“ varuje Javier Blas, expert na energetický sektor ze společnosti Bloomberg.
  • Cena plynu v Evropě je velmi kolísavá. Z 20 eur za megawatt to šlo na 300 eur, než kleslo na 100 eur. "Nikdy jsem neviděl chaotičtější okamžik," komentoval Raham Freedman, analytik plynárenského sektoru z poradenské společnosti Wood Mackenzie.

Příští COP se bude konat v Dubaji. Spojené arabské emiráty jsou hlavními vývozci ropy.

PUBLICITA

„Na tomto COP se bude hodně mluvit o ropném a plynárenském sektoru a jeho možném finančním příspěvku“ k boji proti změně klimatu, předpovídá Laurence Tubiana, francouzský expert a jeden z architektů Pařížské dohody z roku 2015.

Lekce, které letošní zima zanechá na severní polokouli, budou zásadní pro zjištění stupněpromeskutečný rozvoj nejvyspělejších ekonomik. Většina vyspělých zemí má klimatické ambice, které jsou neslučitelné s cíli Pařížské dohody, vyplývá ze studie Paris Equity Check zveřejněné v úterý.

  • Namísto cíle 1,5 ºC Evropská unie by byla na konci století na trajektorii 2,3 nebo 2,5 °CA ve Spojených státech při 3 nebo 3,4 ºC, podle studie.
  • Pro rozvojové země nejsou vyhlídky o moc lepší: Brazílie by se přizpůsobila oteplení o 2,1 nebo 2,9 ºC, to je Mexiko 2,7 nebo 3,2 ºC.
  • Čína, Rusko a Turecko by překročily 5ºC, což je z vědeckého hlediska neznámá hranice, která by mohla způsobit drastické změny klimatu.

Na COP27 v Egyptě pouze 16 % z téměř 200 členů představilo nové závazky ke snížení emisí. V Dubaji příští rok budou tyto země zpoplatněny, což promesnášíte vzájemné obviňování.

PUBLICITA

(Zdroj: AFP)

Čtěte také:

posunout nahoru