"Byli jsme překvapeni, když jsme viděli, jak klimatické extrémy v Amazonii souvisí s klimatickými extrémy v Tibetu“, řekl Jurgen Kurths, spoluautor studie vědců z Číny, Evropy a Izraele zveřejněné tento měsíc v časopise Nature Climate Change.
PUBLICITA
Vědci použili počítačové simulace, aby zmapovali, jak globální oteplování mohl určit tyto korelace na dlouhé vzdálenosti do roku 2100.
Z toho zjistili, že když je v něm větší horko Amazon, teplota stoupá i na Tibetské náhorní plošině. Na druhou stranu, když v amazonském deštném pralese více prší, méně sněží v himálajské oblasti, které se také říká „třetí pól“ planety kvůli množství sladké vody, kterou ukládá ve formě ledu.
Na základě dostupných údajů o množství sněhu v regionu autoři studie tvrdí, že zaznamenali první známky toho Tibet se od roku 2008 blíží k bodu, ze kterého není návratu.
PUBLICITA
Tibetská náhorní plošina poskytuje velkou část vody spotřebované asi 2 miliardami lidí v Asii.
Jiný článek publikovaný v časopise Nature Climate Change v loňském roce uvedl, že změna klimatu ohrožuje vodu uloženou v Tibet, což ohrožuje zásobování milionů lidí na asijském kontinentu.
(s AFP)
Čtěte také: