A COP15 je ekvivalentem biodiverzita na konferenci OSN o změně klimatu, která se konala 27. ročník v Egyptě (COP27).
PUBLICITA
Za účelem dosažení dohody na konci COP15, je třeba analyzovat některé kritické body:
chráněno 30 % planety
Mezi přibližně 20 projednávanými cíli je ten hlavní známý jako 30 by 30, který se snaží zaručit, aby 30 % pevnin a oceánů zůstalo pod minimální právní ochranou do roku 2030. V předchozí dohodě z roku 2010 bylo tímto cílem 17 %. respektive 10 %.
Debata rovněž zahrnuje obnovu degradované půdy, která by se mohla rovnat 20 % až 30 %, tj. 1 miliardě hektarů; snížení cirkulace invazních druhů a omezení používání pesticidů a hnojiv, které chtějí některé země snížit na polovinu, a vyvolalo vzrušené debaty na toto téma v Brazílii a Argentině.
PUBLICITA
Práva původních obyvatel
Území původních obyvatel jsou domovem asi 80 % obyvatel biodiverzita podle klimatických expertů OSN zůstávající na Zemi. Role těchto lidí se stala ústředním tématem jednání, které je v zásadě konsensuální, ale zdaleka se nepromítá do dohod.
Po letech marginalizace a nuceného vysídlení, a to i z důvodů ochrany přírody, požadují tato společenství svobodný a informovaný souhlas se zřízením chráněných území.
A chtějí záruky o zachování jejich práv a uznání jejich role v několika cílech, o kterých se bude diskutovat.
PUBLICITA
Biopirátství
Nedostatečné vyřešení otázky biopirátství, které je opakujícím se tématem jednání OSN, ohrožuje dosažení dohody. Biopirátství je jakékoli využití biodiverzita a tradiční znalosti s tím nelegálně spojené.
Velký počet jižních zemí v čele s Jižní Afrikou požaduje získání výhod z biologických zdrojů, které umožnily výrobu ziskových léků nebo kosmetických produktů v bohatých zemích.
Financování
Jedním z témat, které se předpokládá jako složité, je financování. Brazílie, podporovaná 22 zeměmi, vyzvala bohaté země, aby poskytly „nejméně 100 miliard USD ročně do roku 2030“ rozvojovým zemím na zachování biodiverzita, což je hodnota v souladu s dohodami o klimatu.
PUBLICITA
Na druhou stranu severní země se zdráhají vytvořit nový fond, jehož řízení je považováno za složité a neefektivní, a preferují systém přímých převodů.
(s AFP)
Čtěte také:
