Aby toho bylo dosaženo, 193 zemí od 3. prosince podrobně diskutovalo o 20 cílech na záchranu ekosystémů: mimo jiné ochrana 30 % půdy a moří, snížení pesticidů, obnova 20 % nebo 30 % degradované půdy.
PUBLICITA
Konsenzus ohledně přesné míry těchto ambicí se však zdá vzdálený, pokud nebudou stanoveny způsoby pokrytí finančních potřeb k jejich dosažení, které se odhadují na 200 až 700 miliard USD.
Desítky zemí v čele s Brazílií, Indií, Indonésií a Afrikou jednotně volají po „finančních dotacích ve výši nejméně 100 miliard USD ročně nebo 1 % celosvětového HDP do roku 2030“. Hodnota představuje desetkrát více než současná podpora.
K pokrytí této částky chtějí země Jihu vytvoření a nový globální fond pro biodiverzita.
PUBLICITA
„Současný kontext je mnohem příznivější,“ řekl toto úterý (13) spolupředseda jednání Basile Van Havre poté, co v listopadu COP27 Climate Fund, fond určený ke kompenzaci klimatických škod, které utrpěly chudé země.
Nejen z veřejných peněz
Vytvořte nový globální fond biodiverzita bylo by to méně efektivní než reforma stávajících finančních mechanismů, tvrdil toto úterý (13) kanadský ministr životního prostředí Steven Guilbeault.
Jeho pozice odráží shodu mezi bohatými zeměmi v této otázce.
PUBLICITA
„Na druhou stranu se musíme shodnout, že to nemohou být jen veřejné peníze,“ prohlásil. Pro Guilbeaulta je nutné „podívat se na všechny zdroje financování“: soukromé, filantropické a veřejné, stejně jako „Světovou banku, MMF a další rozvojové banky“.
Jednání probíhají za zavřenými dveřmi a bude na ministrech životního prostředí, aby věc vyřešili během politické fáze COP15, která začíná příští čtvrtek (15.
„Dárcovské země jsou velmi opatrné, aby se nezavázalypromemít s a promeže nemohou splnit“, řekl Van Havre, který řekl, že vidí „otevřenost“ v jižních zemích, „které si uvědomují, že to musí být něco realistického“.
PUBLICITA
(s AFP)
Čtěte také:
