Jaké překážky znemožnily dohodu o ochraně biologické rozmanitosti na volném moři?

Minulý pátek (26.) skončily dvoutýdenní vyjednávání v OSN a nebylo dosaženo žádné dohody o ochraně biodiverzita na širém moři.

Konference OSN končí bez dohody o ochraně biologické rozmanitosti na volném moři

Členové Organizace spojených národů tento pátek (26) ukončili dvoutýdenní jednání bez dohody o ochraně biologické rozmanitosti na volném moři, která mohla čelit rostoucím ekologickým a ekonomickým výzvám naší planety. 

O Curto Novinky mluvil s Julia Schütz Veiga – člen brazilského zastoupení na mezivládní konferenci v OSN (BBNJ) – k překážkám, které bránily vzniku mezinárodní dohody o zachování a udržitelném využívání mořské biodiverzity přítomné v mezinárodních oblastech.

„Hlavní překážky pro uzavření BBNJ jsou založeny na nedostatečné homogenizaci základních konceptů dohody. Například státy na globálním severu odmítají přijmout zahrnutí definice pro „digitální sekvenční informace' (nebo 'data genetické sekvence“), stejně jako standard, který umožňuje přístup a používání digitálních informací z mořských genetických zdrojů“.

„Zapomínají, že vývoj námořních technologií je v současnosti založen na digitálních informacích. Vzhledem k tomu, že převod námořní technologie je identifikován jako průřezový a nepostradatelný prvek pro provádění BBNJ, neexistuje způsob, jak pokročit v jednáních, aniž by se tento přístup neodrazil v dohodě“.

Júlia poukázala na to, že – až po silném tlaku rozvojových zemí – státy globálního Severu (nejrozvinutější) akceptovaly zahrnutí ustanovení do dohody, jehož cílem je sdílet peněžní výhody plynoucí z komercializace produktů, které obsahují složení, složení, mořské genetické zdroje mezinárodních mořských oblastí.

"Částka, kterou nabízejí, však zdaleka nedosahuje toho, co generuje trh s mořskou biotechnologií (studie OECD uvádí čísla v miliardách)."

„Stručně řečeno, mnohem více než vytváření standardů na vysoké úrovni pro zachování a udržitelné využívání biologické rozmanitosti moří potřebujeme pomáhat rozvojovým státům implementovat takovou legislativu, dodržovat jejich povinnosti a využívat jejich práva,“ uzavřel.

Výzkumník vysvětlil návrhy Brazílie na budoucí dohodu, poslouchejte zde:

Júlia Schütz Veiga je doktorandkou práva na NOVA School of Law (Portugalsko) a má magisterský titul v oboru námořní právo a ekonomie ze stejné instituce. Je také specialistkou na mezinárodní právo v UFRGS (Brazílie) a výzkumnou pracovnicí Centra pro studium námořního práva „Vicente Marotta Rangel“ na univerzitě v São Paulu (CEDMAR/USP).

(🚥): může vyžadovat registraci a/nebo podpis 

(🇬🇧): obsah v angličtině

(*): obsah v jiných jazycích překládá Google Překladač