„Je stále více zřejmé, že životní prostředí hraje zásadní roli ve vývoji, přenosu a šíření“ rezistence na antimikrobiální léčiva (AMR), vysvětluje zpráva Agentury OSN pro životní prostředí.
PUBLICITA
Rezistence na antibiotika je Světovou zdravotnickou organizací (WHO) považována za hrozbu. Organizace se obává, že svět směřuje k éře, ve které běžné infekce znovu mutují a zabíjejí.
Odhadují, že celkem 1,27 milionu úmrtí v roce 2019 lze připsat infekcím odolným vůči lékům, uvádí studie. Do roku 10 by mohlo být zaznamenáno dalších 2050 milionů úmrtí ročně.
Zneužívání antibiotik je součástí příčin této rezistence bakterií, parazitů a virů obecně. Je to však také „úzce souvisí s trojnásobnou planetární krizí změny klimatu, ztrátou biologické rozmanitosti a přírody, jakož i znečištěním a odpadem".
PUBLICITA
Souvisí hlavně s farmaceutický průmysl a zemědělství, je znečištění umožňuje antimikrobiálním látkám proniknout do životního prostředí, počínaje řekami.
"Je to skutečný problém, protože řeky jsou často zdrojem naší pitné vody," řekl agentuře AFP mikrobiolog Jonathan Cox z Aston University v Anglii, který se na zprávě OSN nepodílel. "Toto je tichá pandemie," zdůraznil.
Mezi opatřeními pro boj s tímto problémem OSN navrhuje recyklaci vody používané ve farmaceutických laboratořích a nemocnicích.
PUBLICITA
(s AFP)
Čtěte také:
Odebírat novinky a newsletterdělá Curto Novinky od Telegram e WhatsApp.
