Co takhle zdřímnout? 30 minut denně zlepšuje paměť a produktivitu

Zdřímnutí jsou období spánku mimo noc, což je správný čas na spaní několik hodin v kuse, a liší se od epizody nekontrolovatelného a neúmyslného spánku.

Aby vědci objevili možné výhody těchto denních spánek, vyhodnotili spánek u 32 dospělých kteří byli po obvyklém množství nočního spánku vystaveni čtyřem experimentálním podmínkám: bdělost a zdřímnutí 10, 30 nebo 60 minut každý druhý den. 

Vědci porovnávali dobu spánku pomocí polysomnografie (vyšetření prováděné za účelem měření fyziologických proměnných spánku), aby přesně věděli, kolik času je třeba věnovat kvalitnímu spánku.

Nálada dobrovolníků, objektivní ospalost a kognitivní výkon byly měřeny v 5minutových intervalech, 30, 60 a 240 minut po probuzení ze spánku, aby se posoudily možné příznivé účinky tohoto spánku. Vědci také analyzovali dopady těchto minut spánku na kódování paměti účastníků.

Podle studie trvalo účastníkům 10 až 15 minut, než usnuli. A výsledky ukazují, že ve srovnání s bdělostí měly všechny délky spánku jasné výhody ve zlepšení nálady a bdělosti (od nejkratší, 10 minut, po nejdelší, 60 minut). Avšak pouze 30minutové zdřímnutí mělo přímý přínos pro kódování paměti, což naznačuje, že ke zlepšení paměti je nezbytná alespoň půlhodina spánku.

Pochopení spánku

Abyste pochopili důležitost spánku během dne, musíte znát fyziologické mechanismy, které nás nutí v noci spát. Podle neuroložky Letície Azevedo Soster, specialistky na spánkovou medicínu v nemocnici Israelita Alberta Einsteina, má spánek v těle několik funkcí, ale primární funkcí je přimět naše tělo, aby obnovilo energii, kterou během dne strávilo.

„Energii odnikud externě nebereme, my ji vyrábíme. Probouzíme se plní energie a využíváme tuto energii po celý den. Když k tomu dojde, molekuly energie [nazývané ATP] se rozkládají a hromadí v těle. Funkcí spánku je právě tyto molekuly znovu spojit a „slepit“, abychom měli opět energii,“ vysvětlil neurolog a zdůraznil, že jde o takzvaný homeostatický proces.

Ale nejen kvůli výdeji energie spíme. Spíme také díky metabolickému procesu – nazývanému cirkadiánní hodiny – který podporuje synchronizaci organismu ve vztahu ke světlu a tmě prostředí (bdění a spánek). Třetím mechanismem, který nás nutí spát, je chování.

„V noci spíme, protože dochází ke zvýhodnění homeostatického procesu [což je únava po výdeji energie] s metabolickým momentem [naše tělo se připravuje na spánek ve tmě]. Kombinací těchto dvou mechanismů a našeho chování jsme schopni usnout a zůstat spát,“ vysvětlila Leticia.

Může se však stát, že hromadění únavy během dne nesnášíme příliš dobře, a proto si musíme uprostřed dne zdřímnout, abychom tento proces nápravy únavy provedli o něco dříve. „Stává se to například u starších lidí, kteří si během dne více zdřímnou, protože se snáze cítí unavení,“ řekl neurolog.

Zdroj: Einstein Agency

@curtonews

Co takhle si zdřímnout po obědě? 🥱

♬ originální zvuk – Curto Novinky

Čtěte také:

Vědci spustili „průvodce přežitím“, aby se vyhnuli klimatickým katastrofám

Svět podniká kroky k temné budoucnosti, ve které bude dopad změny klimatu vážnější, než se dříve obávalo. Z tohoto důvodu bude muset lidstvo urychlit transformaci energie, varují odborníci na klimatickou změnu toto pondělí (20) v tolik očekávané zprávě. Po 9 letech studií, které zabírají 10 tisíc stran, vydali členové Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) shrnutí výzkumu a stručný seznam doporučení, který představuje „návod pro přežití“, slovy generální tajemník OSN António Guterres.

Odebírat novinky a newsletterdělá Curto Novinky od Telegram e WhatsApp.